VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SPOLEČNOST

Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů Dějepis Výchova k občanství a volitelného předmětu Mediální výchova

Vzdělávací oblast Člověk a společnost v základním vzdělávání vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty života lidí v jejich rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání v dané vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot.

Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují dovednosti a postoje důležité pro aktivní využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském životě. Žáci se učí rozpoznávat a formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat je a aplikovat v reálných životních situacích.

Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Přesahy dané vzdělávací oblasti se promítají i do jiných vzdělávacích oblastí a do celého života školy a mají přímou vazbu zejména na společenskovědní část vzdělávacího oboru Zeměpis, který je v zájmu zachování jeho celistvosti umístěn ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda

V předmětech dějepis, výchova k občanství a mediální výchova   chceme rozvíjet klíčové kompetence strategiemi, které žákovi navodí:

Kompetence k učení

  • chápat probírané oblasti v dějepisně-občanském kontextu
  • vyhledávat a třídit informace
  • seznámit se s obecně používanými termíny vzdělávacích předmětů dějepis, výchova k občanství

Kompetence k řešení problémů

  • vnímat nejrůznější společenské problémy v jejich vývoji
  • při řešení nacházet paralely s historií
  • svá řešení posuzovat z nejrůznějších společenských aspektů

Kompetence komunikativní

  • souvisle a výstižně formulovat své názory na společenské dění
  • pochopit potřebu vyslechnou odlišný názor a zabývat se jím
  • osvojit si postupy při užívání informačních a komunikačních prostředků a naučit se je tvořivě využívat jako nástroj poznání
  • využít získané komunikační dovednosti k vytváření vlastních vztah

Kompetence sociální a personální

  • chápat význam týmové práce a samostatné činnosti
  • přijímat role v různých skupinách
  • získat návyky související s rolí žáka
  • seznámit se s možností utváření příjemné atmosféry v týmu
  • naučit se diskutovat

Kompetence občanské

  • přijmout základní principy, na kterých spočívají zákony a společenské normy
  • poznat naše kulturní tradice a historické dědictví a tímto poznáním cítit potřebu chránit
  • respektovat přesvědčení druhých lidí a vážit si jejich hodnot
  • nacházet nenásilné cesty k řešení konfliktů

Kompetence pracovní

  • nacházet způsoby, jak využít znalosti získané ve škole i mimo ni pro svůj další rozvoj
  • chápat cíl a riziko podnikání

Učební osnovy pro 6. – 9. ročník

Vzdělávací program Tvořivá škola realizuje požadavky na základní vzdělávání prostřednictvím formulovaných vzdělávacích oblastí a vytváří pro školní praxi dílčí celky – vyučovací předměty.

Oblast:                                                                      Předmět:

1. Jazyk a jazyková komunikace                            – český jazyk

                                                                                 – anglický jazyk

                                                                                 –  německý jazyk (volitelný předmět)

2. Informační a komunikační technologie              –  informatika   

3. Matematika a její aplikace                                 –  matematika

4. Člověk a společnost                                            –  dějepis

                                                                                 –  výchova k občanství

                                                                                 –  mediální výchova ( volitelný předmět)

5. Člověk a příroda                                                 –  fyzika

                                                                                 –  chemie

                                                                                 –  přírodopis

                                                                                 –  zeměpis

6. Člověk a svět práce                                            –  praktické činnosti

                                                               – praktická cvičení

7. Umění a kultura                                                   –  hudební výchova

                                                                                 –  výtvarná výchova

                                                                                 –  mediální výchova ( volitelný předmět)

6. Člověk a zdraví                                                   – tělesná výchova

                                                                                 – výchova ke zdraví

VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A SPOLEČNOST

DĚJEPIS

Vzdělávací předmět Dějepis je v  6. až 9. ročníku vyučován po dvou vyučovacích hodinách .       

A) Výchovně vzdělávací cíle vzdělávacích oblastí

            Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

  • rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společností, k utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře
  • odhalování kořenů společenských jevů, dějů a změn, k promýšlení jejich souvislostí a vzájemné podmíněnosti v reálném a historickém čase
  • hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a k jejich porovnávání s obdobnými či odlišnými jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku
  • utvářením pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost
  • rozlišování mýtů a skutečnosti, k rozpoznávání projevů a příčin subjektivního výběru a hodnocení faktů i ke snaze o objektivní posuzování společenských jevů současnosti i minulosti
  • vytváření schopnosti využívat jako zdroj informací různorodé verbální i neverbální texty společenského a společenskovědního charakteru
  • rozvíjení orientace v mnohotvárnosti historických, sociokulturních, etických, politických, právnických a ekonomických faktů tvořících rámec každodenního života; k poznávání každodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a širších souvislostech včetně souvislostí mezinárodních a globálních
  • úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikám; k rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišným (zvláštnostem) lidí, skupin i různých společností
  • získává orientaci v aktuálním dějí v ČR, EU a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti
  • utváří vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, k rozvíjení realistického sebepoznávání a sebehodnocení, k akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých lidí
  • utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo školu, k rozpoznávání stereotypního nahlížení na postavení muže a ženy v rodině, v zaměstnání i v politickém životě, k vnímání předsudků v nazírání na roli žen ve společnosti
  • rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících základním principům demokratického soužití; ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové manipulaci
  • uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a postojů, k zaujímání a odhalování vlastních postojů a k přiměřenému obhajování svých práv

B) Charakteristika vyučovaného předmětu

            Vyučovací činnosti předmětů oblasti člověk a společnost jsou směrovány k podněcování zájmu o dění kolem nás, k lepšímu chápání souvislostí ve světě a podstaty existence člověka na Zemi.

      Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jednotlivce a uchování kontinuity historické paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je zejména poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obrazu naší společnosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny součastných společenských jevů. Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Podstatné je rozvíjet takové časové a prostorové představy i empatie, které umožňují žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů. Žáci jsou vedeni k poznávání, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek, jimiž se současnost prostřednictvím minulosti ptá po svém vlastním charakteru a své možné budoucnosti. Obecné historické pojmy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování dějin regionu i dějin místních.

Mediální výchova

Vzdělávací předmět Mediální výchova  je v  8. a 9. ročníku vyučován po dvou vyučovacích hodinách.  Tyto 4 vyučovací hodiny jsou z disponibilní časové dotace a navazují na příslušnou oblast z hlediska utváření  podob a hodnot moderní doby, doplňují především průřezové téma mediální výchova.

A/ Výchovně vzdělávací cíle vyučovacího předmětu Mediální výchova v 8. – 9. roč.:

?           přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace

?           umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich

?           učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času

?           umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů

?           vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských)

?           umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu)

?           vytváří představu o roli médií v každodenním životě

?           vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci

?           rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu

?           přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu

?           rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení

?           rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci

?           napomáhá  k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace

B) Charakteristika výuky mediální výchovy na 2. stupni základní školy

Mediální výchova v základním vzdělávání předkládá elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro uplatnění jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z médií v jakékoliv podobě. Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu.

Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace.

Předmět bude doplňovat vzdělávací oblast Člověk a společnost a úzce bude souviset s oblastí jazyk a jazyková komunikace, využívat přítom zvláště v produktivní činnosti informačních technologií.

V 8. ročníku se žáci budou vydávat vlastní školní časopis a budou se podílet na aktualitách z dění školy na www stránkách. V 9. ročníku budou žáci zpracovávat vlastní závěrečnou práci, kterou budou prezentovat před veřejností. Jako tým vypracují alespoň čtyři zprávy pro místní tisk, čímž získají zkušenosti v oblasti písemné prezentaci školy na veřejnosti.

Výchova k občanství

Vzdělávací předmět Výchova k občanství je v  6. až 8. ročníku vyučován po jedné vyučovací hodině a v   9. ročníku po dvou vyučovacích hodinách .

A) Výchovně vzdělávací cíle

–          rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, k utváření a k upevňování vědomí  sounáležitosti s evropskou kultur

–     vedení k úctě k vlastnímu národu i k jiným národům, toleranci

–          utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, sebepoznání a sebehodnocení

–          získávání orientace v aktuálním dění

–          rozvíjení zájmu veřejné události

B) Charakteristika vzdělávacího předmětu a průřezová témata:

     Vyučovací činnosti předmětu výchova k občanství jsou směřovány k podněcování zájmu o dění kolem nás, k lepšímu chápání souvislostí ve světě a poznávání podstaty existence člověka na Zemi. Seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí náležitosti

k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž  je současná demokratická Evropa budována.