VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČESKÝ JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

Vzdělávací oblast je v 6. až 9.. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů

ČESKÝ JAZYK A ANGLICKÝ JAZYKa volitelného předmětu NĚMECKÝ JAZYK

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání.

Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při realizaci daného vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama.

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná.

Anglický  jazyk a německý jazyk  přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa.

Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice.

Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech.

Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka. Vzdělávání v Cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně A2, vzdělávání v Dalším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky).

Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání. 

Rozvíjení klíčových kompetencí vzdělávací oblasti český jazyk a na 2. stupni ZŠ

Kompetence k učení

  • Rozvíjejí u žáků dovednosti potřebné k osvojení učiva,
  • předkládat žákům možnosti používání osvojovaných dovedností z jazykového vzdělání v jiných oblastech,
  • vést žáky k systematickému vedení a ukládání informací,
  • vést žáky k aplikaci naučených pravidel pravopisu a jejich vzájemnému propojování,
  • seznamovat žáky s mluvnickými a literárními termíny souvisejícími s probíraným učivem.

Kompetence k řešení problémů

  • Vést žáky k tomu, aby samostatně nalézali pravidla, kterými se řídí probírané mluvnické jevy,
  • vést žáky k tomu, aby uměli nalézat chyby v textu a odůvodnit správné řešení.

Kompetence komunikativní

  • Vést žáky ke správné formulaci obsahu sdělení v rámci probíraného žánru,
  • nabízet žákům dostatek příležitostí k porozumění probíraných literárních textů,
  • pomocí literárního i gramatického učiva rozšiřovat slovní zásobu žáků,
  • vést žáky ke správné, srozumitelné stavbě větných celků, k vyprávění.

Kompetence sociální a personální

  • Vytvářet příležitosti k tomu, aby žáci mohli diskutovat v malých skupinách i v rámci celé třídy,
  • vést žáky k tomu, aby dokázali požádat o pomoc.

Kompetence občanské

  • Seznámit žáky s naším slovesným dědictvím a vysvětlovat jim jeho význam,
  • podporovat v žácích potřebu literárního projevu, recitace a četby.

Kompetence pracovní

  • Vést žáky k dodržování hygienických pravidel pro čtení a psaní,
  • vést žáky k přípravě a udržování jejich učebního prostoru.

Rozvíjení klíčových kompetencí vzdělávací oblasti anglický jazyk a na 2. stupni ZŠ

Kompetence k učení

  • pochopit důležitost schopnosti komunikovat anglicky pro další studium i praktický život
  • propojování  probraných témat a jazykových jevů
  • samostatné vyhledávání nástrojů k odstraňování problémů při komunikaci v angličtině

Kompetence k řešení problémů

  • řešení jednoduché problémové situace v cizojazyčném prostředí
  • zbavit se obav mluvit anglicky s cizincem
  • umět opsat jinými slovy obsah myšlenky, chybí-li slovní zásoba

Kompetence komunikativní

  • porozumět jednoduchému sdělení  v anglickém jazyce
  • umět formulovat jednoduché myšlenky v angličtině
  • rozumět promluvě i přiměřenému textu v anglickém jazyce
  • využívat dovedností osvojených v anglickém jazyce k navázání kontaktu a k další komunikaci

Kompetence sociální a personální

  • v jednoduchých situacích vyžádat a poskytnout radu, pomoc
  • dodržovat v anglicky mluvícím prostředí zásady slušného chování
  • spolupracovat v anglicky hovořící skupině na jednoduchém úkolu

Kompetence občanské

  • získat představu o zvyklostech v anglicky mluvících zemích a umět porovnat s našimi
  • umět porovnat ekologické otázky ČR a ostatních zemí

Kompetence pracovní

  • samostatně pracovat s dvojjazyčným textem a výkladovým slovníkem
  • využívat anglického jazyka k získávání informací z různých oblastí

ANGLICKÝ JAZYK

Vzdělávací předmět Anglický jazyk je v  6. až 9. ročníku vyučován po  třech vyučovacích hodinách .

A) Výchovně vzdělávací cíle vyučovacího předmětu Anglický jazyk

 v 6. – 9. roč.:

–          chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa, a tedy jako důležitého sjednocujícího činitele národního společenství a jako důležitého a nezbytného nástroje celoživotního vzdělávání

–          vnímání a postupnému osvojování jazyka jako bohatého mnohotvárného prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů

–          zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace

–          získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama

B) Charakteristika výuky anglického jazyka na 2. stupni základní školy

Anglický  jazyk  přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa.

Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice.

Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech.

Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka. Vzdělávání v Cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně A2, vzdělávání v Dalším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky)8.

Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání.

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

 A)    Výchovně vzdělávací cíle vyučovacího předmětu Český jazyk

 v 6. – 9. roč.:

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

  • chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa, a tedy jako důležitého sjednocujícího činitele národního společenství a jako důležitého a nezbytného nástroje celoživotního vzdělávání
  • rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jako potencionálního zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství
  • vnímání a postupnému osvojování jazyka jako bohatého mnohotvárného prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho i prožitků a ke sdělování názorů
  • zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace
  • samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření
  • získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama
  • individuálnímu prožívání slovesnému uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání

B) Charakteristika vyučovacího předmětu

 Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělání. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznání.

            Dovednosti, které si v jeho rámci žáci osvojují, umožňují získávání poznatků i ve všech dalších oborech. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i psané podobě umožňuje žákům poznat a pochopit  společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při realizaci daného vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama.

            Některá témata jsou realizována formou krátkodobých projektů. Dalším způsobem naplňování cílů předmětu jsou návštěvy knihoven, práce s knihou a texty na internetu. Důraz je kladen na rozvoj komunikačních dovedností.

            Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výuky, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. 

            V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také jazykové prostředky textové výstavby a kompozici textu.           

            V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojení spisové podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. 

            V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnost tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život.

NĚMECKÝ JAZYK

Vzdělávací předmět Německý jazyk je v 7. až 9. ročníku vyučován po dvou vyučovacích hodinách .  

A)   Výchovně vzdělávací cíle předmětu Německý jazyk

–         vytvářet žákům dostatek komunikačních příležitostí pro používání německého jazyka

–         pochopit důležitost schopnosti komunikovat německy pro praktický život

–         nabízet žákům aktivační metody, které je povedou k samostatné práci se slovníky

–         řešit jednoduché problémové situace v cizojazyčném prostředí

–         vést žáky ke srovnání stavby německého, českého a anglického jazyka, vyhledávání odlišností a shod

–         porozumět jednoduchému sdělení v německém jazyce a německy vedenému rozhovoru

–         odstranit zábrany při používání jazyka

–         navazovat dostatek situací, které povedou k uvědomění si společných rysů lidí z různého jazykového prostředí

–         zvládnout komunikaci v jednoduchých situacích (žádost o radu, pomoc)

–         porovnat tradice, školský systém, ekonomické, ekologické a jiné otázky v německy mluvících zemích s ČR

–         vést žáky ke správnému a samostatnému používání studijních materiálů a pomůcek (dvojjazyčných a výkladových slovníků) 

B)   Charakteristika vyučovacího předmětu

Předmět německý jazyk naplňuje očekávané výstupy vzdělávacího oboru Další cizí jazyk

Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Je vyučován v 7., 8., a 9. ročníku a to s dvouhodinovou týdenní dotací. Výuka předmětu je realizována tak, aby logicky navazovala na výuku českého a anglického jazyka.