Vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů
český jazyk a anglický jazyk
Český jazyk
Co by měl žák na začátku 4. ročníku v českém jazyce umět:
Komunikační a slohová výchova
– číst plynule, s porozuměním, nahlas i potichu přiměřeně náročné texty
– rozumět přiměřeně krátkému čtenému sdělení a umět ho reprodukovat
– respektovat základní komunikační pravidla v rozhovoru
– dbát na pečlivou výslovnost, opravovat svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost
– tvořit krátký mluvený projev na základě vlastních zážitků
– psát správné tvary písmen a číslic, umět kontrolovat vlastní jednoduchý písemný projev
– psát věcně i formálně správně jednoduchá sdělení
– umět seřadit dle dějové posloupnosti ilustrace a vyprávět podle nich jednoduchý příběh
– stručně popsat jednoduchý děj nebo předmět, krátce vyprávět vlastní zážitek
Jazyková výchova
– porovnávat významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná,
nadřazená a podřazená, vyhledávat v textu slova příbuzná
– rozlišovat slovní druhy v základním tvaru
– užívat v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves
– spojovat věty vhodnými spojkami do jednoduchých souvětí
– rozlišovat druhy vět podle postoje mluvčího (oznamovací, tázací, rozkazovací, přací), psát správně znaménka za větami, k vytvoření vět volit vhodné jazykové i zvukové prostředky
– osvojit si pravopis
• slov s tvrdými a měkkými slabikami
• slov se slabikami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě
• slov se souhláskami uprostřed a na konci (znělé, neznělé)
• předložkových výrazů
• i, í / y, ý po obojetných souhláskách uvnitř slov – pravopis vyjmenovaných slov (jen nejběžnější slova příbuzná)
– rozlišovat věty v psaném projevu, psát velké písmeno na začátku věty, větu ukončit
– v typických případech psát velká písmena u vlastních jmen osob, zvířat a místních názvů
Literární výchova
– přednášet zpaměti ve vhodném frázování a tempu báseň i část jednoduchého prozaického textu
– rozlišovat vyjadřování v próze a ve verších, odlišovat pohádku od ostatních vyprávění
– dokázat z jednoduchých textů vybrat informaci, kterou považuje za důležitou, říct ji ostatním
– pracovat tvořivě s literárním textem, podle svých schopností jednoduše reprodukovat krátký přečtený text, popřípadě ho doplnit vhodnou ilustrací
A) Výchovně vzdělávací cíle:
– naučit se správně, plynule, hbitě a výrazně číst
– rozumět přiměřeně dlouhému a srozumitelnému textu čtenému nahlas i potichu
– postupně rozšiřovat slovní zásobu
– správně se vyjadřovat spisovným jazykem v řeči i v psaném projevu
– osvojit si základy pravopisu určeného pro toto období
– ve výuce podporovat samostatnost žáků, vést je k uvažování, nechávat probírané jevy
pozorovat,
třídit, srovnávat, zdůvodňovat a užívat v různých obměnách
– dát žákům časový prostor pro uplatnění jejich zájmů, dosavadních vědomostí a zkušeností,
podporovat tvořivou práci žáků
– vést žáky k používání různých přehledů, grafických znázornění, náčrtových schémat, které
jim
pomůže abstraktní učivo zkonkretizovat, zjednodušit, usnadnit jeho pochopení
– postupně vytvářet návyk vlastní kontroly ukončené práce, uvažovat nad chybami
– průběžně klást důraz na komunikaci mezi žáky, využívání probíraných jevů v jednoduchých
mluvních cvičeních
– soustavnými i příležitostnými cviky vypěstovat jazykový cit žáka, tak aby se dovedl vyjádřit
prostě,
stručně a jasně slovem i písmem
– dbát, aby se ve školních projevech žáků nevyskytovala hrubá a hanlivá slova, ani slova z
dětské hantýrky, nahrazovat je tvary správnými
– vést je k zájmu o četbu naučnou i o četbu, která by byla blízká jejich citovým prožitkům, dále
jim
ukázat, jak zaznamenávat, co přečetli i dojmy z četby
– dbát na mezipředmětové vztahy
– u naučných textů, které by měly být vždy přiměřené věku žáků, učit žáky vyjádřit hlavní myšlenku nebo poznatek
B) Charakteristika výuky českého jazyka ve 2. období:
Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány:
– komunikační a slohovou výchovou
– jazykovou výchovou
– literární výchovou
Komunikačním a slohovým dovednostem je v tomto vzdělávacím období vyučováno tak, aby byl podporován a podněcován duševní rozvoj žáků a zároveň byla rozvíjena jejich individualita. V předmětu český jazyk se komunikační a slohové dovednosti realizují při čtení, naslouchání, mluveném a písemném projevu žáků. Na plnění tohoto úkolu se ve 4. a 5. ročníku podílí i výuka v rámci ostatních předmětů. Díky činnostnímu způsobu vzdělávání mají totiž žáci dostatek příležitostí k tomu, aby hovořili, diskutovali, vyjadřovali se o tom, co pozorují, dělají, co právě zjišťují, co prožívají ve všech předmětech. Činnostní způsob komunikativní výuky podporuje probouzení a rozvíjení duševního života žáků a mnohdy vede i k vůbec prvnímu pocitu uvědomění si hodnot své osobnosti. Tím, že v průběhu 2. vzdělávacího období soustavně dbáme na to, aby žáci četli správně a s porozuměním, jim otevíráme cestu k jejich budoucímu vzdělávání. Realizovat tento způsob výuky nám velmi pomáhají materiály vytvořené zvlášť pro činnostní učení, se kterými ve Tvořivé škole pracujeme.
V 2. období základního vzdělávání je naším úkolem zautomatizovat základní pravopisné jevy určené pro 1. vzdělávací období, proto zde věnujeme Jazykové výchově značnou pozornost.
Chceme-li při výuce českého jazyka dosáhnout dobrých výsledků, je třeba stále dbát o to, aby všichni žáci porozuměli významu slov. K tomu využíváme vjemy sluchové, zrakové i motorické. Činnostní výuka českého jazyka, při které dostávají žáci stále příležitost k aktivní činnosti, má neocenitelný význam jak pro jazykové vyučování tak pro výuku naukových předmětů. K uspokojivým výsledkům vede jedině vyučování, které je pro žáky srozumitelné a pochopitelné.
Máme-li rozvíjet slovní zásobu žáků, chceme-li je dobře naučit pravopis a ostatní učivo jazykové výchovy, zařazujeme do výuky pravidelná pravopisná a mluvní cvičení. Soustavně prováděné a promyšlené sestavy těchto cvičení vedou k zautomatizování mluvnických a pravopisných jevů. Dbáme na to, aby cvičení měla praktický ráz a žáci byli při cvičeních aktivní. Žákům stále umožňujeme, aby o učivu přemýšleli a předložené jevy používali v řeči i písmu. Při vyučování pravopisu pravopisné jevy vždy odůvodňujeme. Žáky vedeme k praktickému používání mluvnických jevů. Podněcujeme je, aby svá pozorování, zkušenosti a poznatky při výuce sami vyjadřovali a věty s mluvnickými jevy obměňovali. Tato mluvní cvičení zařazujeme do výuky krátce ale často. Při užívání jednotlivých pravopisných a mluvnických jevů ve spojeních si žáci tyto jevy osvojí lépe než z teoretických výkladů a pouček. Gramatika i pravopisná pravidla vyplývají z praktického využití přirozeně a nenásilně a žáci si je osvojují snadněji a trvaleji.
Jazykové dovednosti žáků se ve vyučování českého jazyka realizují v těchto složkách: zvuková stránka jazyka, slovní zásoba a tvoření slov, tvarosloví, skladba a pravopis.
Literární výchově se věnuje pozornost při čtení uměleckých textů, při čtení článků přírodovědného, zeměpisného i dějepisného obsahu, a to jak z čítanek tak i z jiných učebnic nebo vhodných vybraných knih. Při literární výchově se soustavně rozvíjí ústní a písemné vyjadřování žáků, vytváří se a upevňují návyky žáků vyjadřovat myšlenky logicky, souvisle a mluvnicky správně.
Ve 4. a 5. ročníku se ve výuce Čj začíná více využívat tichého čtení a žáci jsou vedeni k samostatné práci s textem. Učitel dbá na to, aby i tiché čtení žáků bylo uvědomělé, a proto při něm dává žákům takové úkoly, které mu umožní zjistit, zda žáci potichu přečtený text pochopili. Text určený k tichému čtení nemá být zpočátku dlouhý. Otázky k obsahu si mohou zadávat sami žáci, může se ptát i učitel. Je možné využít otázek připravených v čítankách. Žáci mohou také vyprávět o tom, co četli, nebo si nakreslit k textu obrázek.
Součástí literární výchovy v tomto období je též pokračování nácviku hlasitého čtení. Žáci se přitom učí správně členit čtené věty nejen podle interpunkce, ale i logickými pauzami a také klást správný větný přízvuk.
Práce v hodinách čtení přispívá k rozvoji poznávacích schopností žáků, rozvíjí jejich smyslové vnímání, myšlení, řeč, fantazii a paměť.
Novým úkolem, který literární výchova, společně s naukovými předměty, v tomto období plní, je určení hlavních myšlenek textu, jejich sestavení do krátké osnovy a souvislé vyprávění základního obsahu článku podle této osnovy– žáci se učí učit z učebnic. Dobře nám k tomu slouží krátké naučné texty s přírodovědným a vlastivědným obsahem.
C) Obsah učiva – 2. vzdělávací období – český jazyk
4. ročník: 7 hodin týdně ( 231 hodin ročně)
Komunikační a slohová výchova
a) Čtení a práce s textem, komunikační dovednosti:
– výcvik ve čtení – správné a plynulé čtení uměleckých a krátkých naučných textů
– správný přízvuk slovní a větný, výslovnost, přirozená intonace
– tvorba otázek k přečtenému textu
– tiché čtení – postupné zařazování krátkých textů k samostatnému tichému čtení
– tvorba otázek žáků k přečtenému textu, kontrola porozumění obsahu čteného
– vystižení hlavní myšlenky textu a sestavení krátké osnovy
– vyprávění obsahu krátkého textu podle připravené osnovy
– příprava krátkých sdělení, reprodukce obsahu sdělení, procvičování se zřetelem k zapamatování si podstatných informací
– pozorné a soustředěné naslouchání přiměřeně dlouhému čtenému textu nebo mluvenému projevu, žáci se učí ptát na to, čemu nerozuměli nebo co nepostřehli, odpovídají si navzájem, vytváří se prostor pro vzájemnou komunikaci
– dodržování pravidel slušnosti při vzájemné komunikaci (učit se naslouchat, neskákat druhému do řeči, zdvořile se oslovovat)
b) Slohová výchova – ústní a písemný projev:
– dbát na naučenou techniku psaní a dodržování hygienických zásad při psaní
– sledování úhlednosti a čitelnosti písemných projevů žáků
– opis a přepis textů s uvědoměním obsahu psaného (vytvářená portfolia do přírodopisu, vlastivědy, čtení, čtenářský deník, zápisy do kronik aj.)
Připravené náměty pro praktická slohová cvičení:
– krátký vzkaz, telegram, jednoduché sdělení, dopis – adresa
– popis postupu práce, popis domu (pokoje), popis osoby
– členění textu na odstavce – osnova
– vyprávění – naše Vánoce
– vyprávění – dokončení příběhu, individuální zápisy a jejich porovnání navzájem
– telefonické a písemné vzkazy
– psaní dopisu podle připravené osnovy
– vyplňování dotazníku – přihláška čtenáře do knihovny
Jazyková výchova
– nauka o slově – navazuje na poznatky z 1. období, které se prohlubují a rozšiřují
– rozlišování slov spisovných od nespisovných
– slova pozitivně citově zabarvená a slova vulgární
– stavba slova, kořen, předpona a přípona
– rozlišování předpon od předložek
– vyjmenovaná slova – procvičování základních vyjmenovaných slov
– příbuzná slova se slovy vyjmenovanými – je to pro 4. r. nová látka, neboť toto učivo nepatří mezi výstupy z 1. období, zautomatizování tohoto učiva je třeba se věnovat ve 4. r. průběžně.
– slovní druhy – žáci rozlišují slovní druhy v základním tvaru, v určování slovních druhů je třeba pokračovat i nadále
– podstatná jména – rod, číslo, pád (seznámení ve 3. r. – důraz na užití správných tvarů podstatných jmen v řeči)
– podstatná jména – skloňování podstatných jmen všech rodů – vzory pro skloňování – nové učivo,
učivo je zaměřeno na psaní i/ y v koncovkách podstatných jmen, naučit a zautomatizovat je třeba pravopis koncovek podstatných jmen rodu středního a ženského, v automatizaci podstatných jmen rodu mužského se pokračuje na začátku 5. ročníku
– slovesa – žáci spolehlivě poznají sloveso jako slovní druh, další učivo se ve 4. r. probírá jen na úrovni seznámení žáků s novými pojmy a hledání jejich reprezentace v připravených textech: tvar určitý a neurčitý, jednoduché a složené tvary sloves, zvratná slovesa, časování sloves
– stavba věty – věta jednoduchá a souvětí – s učivem se žáci setkali již v 1. období, prakticky skládali z vět jednoduchých, pomocí spojek, souvětí, ve 4.ročníku se učí rozlišovat souvětí od jednoduchých vět a určovat jejich počet v souvětí
– základní skladební dvojice – holý podmět a holý přísudek, je to nové učivo, které je třeba ve 4. r. dobře zvládnout, protože je základem k dalšímu důležitému učivu – shoda přísudku s podmětem – první seznámení, pravopis i/y v koncovkách příčestí minulého se bude učit a procvičovat v 5. ročníku
– seznámení se s přímou a nepřímou řečí v textech, vyhledávání a rozlišování
Literární výchova
– odlišení veršů a prózy, rozlišování uměleckého a naučného textu žáky
– recitace básní, přednes krátkého textu
– povídání o knihách a spisovatelích
– ilustrace, které nás zaujaly a proč
– oblíbení hrdinové dětských seriálů
– knihy, které mohu doporučit k přečtení a proč
– vyprávění o divadelním představení nebo filmu
– vyhledávání informací v dětských časopisech a encyklopediích
– seznamování se s literárními pojmy: pověst, povídka, autor, hlavní postavy, film, televizní inscenace,
próza, poezie, báseň, bajka
Ve 4. ročníku začínáme do výuky čtení pravidelně zařazovat krátké úseky k tichému čtení. Ty je třeba následně kontrolovat např. otázkami, úkoly, reprodukcí. Uvědomujeme si, že někteří žáci ve 4. ročníku teprve dokončují svůj čtenářský vývoj. Proto musí být ve vyučovacích hodinách čtení stále dostatek příležitostí k vlastnímu čtení a to i ke čtení hlasitému. Bylo by chybou zaměnit vlastní čtení žáků s plněním přemíry úkolů. Výběr článků v čítance pro 4. ročník pomáhá nejen propojovat čtení s naukovými předměty, ale i rozvíjet požadované kompetence pro toto období.
Čtení z Čítanky 4 je vhodné doplnit i četbou z historické čítanky, která je pro žáky tohoto ročníku připravena pod názvem Čtení z nejstarších českých dějin 1. díl (Nová škola Brno). Tato četba je motivující i pro mimočítankovou četbu. Lze ji využít jako přípravný materiál před vlastivědným učivem nebo také na dokreslení a zpřesnění představ, které si žáci vytvořili o tomto období. Čítanku prolínají časové osy, jednoduché mapky, zábavné testy aj. Využít ji můžeme také ve výtvarné výchově. Je v ní mnoho kreseb Mikoláše Alše, které tento malíř věnoval vlasti. Dnes se s nimi žáci již běžně nesetkávají.
V jazykové výchově je třeba ve 4. r. dbát na procvičování slov odvozených od slov vyjmenovaných.
K uvědomění si pravopisu vyjmenovaných slov napomáhá vyhledávání a vypisování z Pravidel nebo vyhledávání vhodných článků a slov (např. z čítanky), ve kterých se v základu slova vyskytuje y/ý a také i/í po obojetných souhláskách, a jejich třídění do dvou skupin. Slovy příbuznými nezatěžujeme paměť žáků, ale učíme je tato slova logickým způsobem odvozovat od slov základních. Dbáme na smysluplné, krátké, časté, písemné procvičování vyjmenovaných slov.
Čtvrtý ročník je důležitým rozhraním mezi obdobím, kdy se vyučování pravopisu a mluvnici věnovalo jevům spíše rázu pamětného a obdobím, kdy se dostává do popředí mluvnický systém. Vyučování v tomto období klade větší nároky na myšlení žáků. Učivo mluvnické a pravopisné se jednak rozšiřuje a doplňuje, jednak se začíná s probíráním nových mluvnických jevů.
Novou látkou mluvnice ve 4. r. je skloňování podstatných jmen všech rodů podle vzorů a pádů. Cvičení v určování pádů je třeba věnovat dostatečnou pozornost, provádět je soustavně v různých
obměnách a využívat při tom činnostních forem výuky. Skloňování podstatných jmen je užitečné procvičovat ve větách. Žáky vedeme k tomu, aby tvořili věty o přírodě, třídě, o své činnosti, o vycházce aj. Cvičíme nejen tvoření správných tvarů podstatných jmen, ale rozvíjíme i vyjadřování a myšlení. Pozornost věnujeme procvičování pravopisu i/y v koncovkách podstatných jmen.
Učební látka o podstatných jménech je důležitým učivem 4. ročníku, kterému je třeba věnovat dostatečnou pozornost při probírání i procvičování. Žáci při něm musí být neustále podněcováni k přemýšlení. Správné pochopení tohoto učiva žáky je předpokladem pro úspěšné zvládnutí českého jazyka v následujících ročnících.
5. ročník: 7 hodin týdně (231 hodin ročně)
Komunikační a slohová výchova
a) Čtení a práce s textem, komunikační dovednosti:
– pokračování výcviku ve čtení
– hbité, uvědomělé a výrazné čtení uměleckých a naučných textů
– tiché čtení se stručným sdělením nebo výtvarným vyjádřením obsahu
– tvorba otázek k přečtenému textu, odpovědi – žáci mezi sebou
– hlavní myšlenka literární ukázky nebo postavy, klíčová slova
– rozlišování podstatného od méně podstatného v textu
– postavy a jejich postoje – hodnocení
– sledování ilustrací přečtených ukázek z čítanky i knih
– příprava různých sdělení pro spolužáky z jiných tříd – zpráva, oznámení
– pozorné, soustředěné a aktivní naslouchání
– vyhledávání informací ve slovnících a různých publikacích
– příběhy ze života dětí – vypravování, přirovnání
– dodržování pravidel slušnosti při vzájemné komunikaci
– čtení naučných textů – mezipředmětové vztahy
b) Slohová výchova – ústní a písemný projev
– sledování dodržování hygienických návyků při psaní
– věnování pozornosti písmu – čitelnost a přehlednost písemného projevu
– opis a přepis textů – portfolia, čtenářský deník
– mimojazykové projevy při vyprávění – mimika, gesta
– skupinové i samostatné sestavování osnovy pro vyprávění a vytváření krátkého mluveného nebo
písemného projevu podle této osnovy
Připravené náměty pro praktická slohová cvičení:
– vypravování, reprodukce textu (osnova, reprodukce), vypravování podle obrázků
– popis různých předmětů z žákova okolí
– popis známé osoby nebo pohádkové postavy a prostředí, ve kterém žije
– popis určitého, žákům známého pracovního postupu nebo děje
– dopis (osobní, úřední), adresa
– tiskopisy (poštovní poukázka, podací lístek, dotazník)
– inzerát (stručné vyjadřování)
– telefonický rozhovor, vzkaz na záznamníku na zvolené i dané téma
Jazyková výchova
– opakování a prohlubování učiva ze 4. ročníku
– slovo a jeho stavba (kořen, část předponová a příponová, koncovka), slova příbuzná
– souhláskové skupiny na styku předpony nebo přípony a kořene, zdvojené souhlásky
– předložky s,z
– skupiny bě / bje, vě / vje
– dělení slov
– pravopis i, í / y, ý po obojetných souhláskách – automatizace učiva
– slovní druhy – rozlišování
– podstatná jména – opakování a automatizace skloňování podstatných jmen s důrazem na
procvičování pravopisu koncovek podstatných jmen rodu mužského
– přídavná jména – koncovky přídavných jmen tvrdých a měkkých, poznávání přídavných jmen
přivlastňovacích
– slovesa – čas přítomný, minulý a budoucí
– shoda přísudku s podmětem (opakování základních větných členů)
– užití rozkazovacího a podmiňovacího způsobu ve větách
– číslovky určité a neurčité, vyhledávání číslovek v textu, rozlišování čtení číslovek základních a
řadových (3 děti, 3. dítě), rozlišování číslovek podle druhů
– skladba – podmět vyjádřený a nevyjádřený, rozvitý a několikanásobný
– spojování jednoduchých vět spojkami do souvětí
Literární výchova
– žáci rozlišují prózu a poezii, text umělecký a naučný, pojmy – spisovatel, básník
– postupné seznamování žáků s dalšími literárními pojmy – pohádka, bajka, povídka
– při čtení článků z čítanky – žáci poznávají jméno spisovatele, název knihy, ze které je ukázka,
ilustrátora, rozhovor o dalších knihách určitého spisovatele, pokud jeho knihy žáci znají nebo je
mají doma
– příležitostné výstavy knih zvolených spisovatelů, tématické výstavy knih např. příroda, historie aj.
– výrazný přednes vybraných básní i úryvků prózy zpaměti, pojmy – verš, rým
– stručná reprodukce přečteného textu, vyprávění na dané nebo zvolené téma
– příběhy z divadelních her a vhodných televizních inscenací, pojmy – herec, režisér
– pokusy žáků o vytvoření vlastního literárního textu (báseň, povídka)
– stručně o některých spisovatelích (podle čítanky)
Rozšiřující učivo:
– pravopis mě / mně – skloňování osobních zájmen
– shoda přísudku s několikanásobným podmětem
– podrobnější učivo o zájmenech a číslovkách jen ve formě seznámení a diferencovaně pro žáky, kteří
jsou přijati ke studiu na víceletém gymnáziu
V 5. ročníku dáváme prostor k individuálnímu procvičování čtení podle úrovně jednotlivých žáků. U dobrých čtenářů výuku čtenísměřujeme k tomu, aby této dovednosti začali postupně využívat ke čtení naučných textů s porozuměním a připravovali se tím na samostatné učení.
Mimočítankovou četbu si určuje učitel podle úrovně třídy a zájmu žáků, se zřetelem k textům v čítance pro 5. ročník i v čítankách pro ročníky předcházející.
V připravených čítankách se žáci opakovaně setkávali s ukázkami prací některých autorů, blíže tak poznávali jejich dílo a byli tak motivováni k přečtení některé z dalších knih těchto autorů.
D) Očekávané výstupy na konci 2. období v Čj
Komunikační a slohová výchova
Žák: – čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
– rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace
zaznamenává
– posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení
– reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta
– vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku
– rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě
– volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru
– rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně jí užívá podle komunikační situace
– píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry
– sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev
s dodržením časové posloupnosti
Jazyková výchova
Žák: – porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova
vícevýznamová
– rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku
– určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve
svém mluveném projevu
– rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary
– vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné skladební dvojici označuje základ věty
– odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí
– užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje
– píše správně i / y ve slovech po obojetných souhláskách
– zvládá základní příklady syntaktického pravopisu
Literární výchova
Žák: – vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je
– volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma
– rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů
– při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy
Anglický jazyk
4 a 5. ročník
A) Výchovně vzdělávací cíle:.
– rozvinout tyto vědomosti a využít je pro požadavky Společného evropského referenčního
rámce, jazyková úroveň A1.
– činnostní výukou naučit žáky potřebnou slovní zásobu i mluvnické dovednosti pro dosažení
jazykové úrovně A1 dle evropského standardu.
– motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk poslechem audio CD, na kterém mluví děti
stejného věku, stejně jako poslechem písní připraveným speciálně na tomto audio CD pro
4. ročník.
– základní idiomy a konverzační dovednosti procvičovat s pomocí audio CD, které je součástí
pracovního sešitu, a manuálních činností, pro které má učitel k dispozici didaktické hry.
– nacvičovat porozumění jednoduchým otázkám v anglickém jazyce a reakci na ně.
– vést žáka ke schopnosti představit se ústně i písemně v anglickém jazyce a jednoduše
– vysvětlit kdo je, kde žije, co má rád, v jaké žije rodině.
– aktivní účastí v nácviku mluvení, porozumění, čtení a psaní vytvořit u žáků sebevědomí, že
se dokáží uplatnit i v cizině.
– žák získá základní schopnost domluvit se v anglickém jazyce dle požadavků společných
pro všechny země Evropské Unie na jazykové úrovni A1.
– čte s pomocí slovníku jednoduchý text,
– umí vyhledat informace v jednoduchém textu,
– napíše jednoduchý dopis nebo pozdrav, vyplní formulář v angličtině.
– žák je připraven pro pokračování ve výuce anglického jazyka pro úroveň A2 a případně pro
studium dalšího cizího jazyka.
Při činnostním vyučování anglickému jazyku vyučujeme:
a) komunikační dovednosti na základním stupni evropského standardu pro úroveň A1
b) pro tuto úroveň se zaměřujeme především na nácvik rozhovorů
c) dbáme na čtení jednoduchých textů s porozuměním
d) žáky vedeme k tomu, aby postupně dokázali o textu hovořit, tvořit jednoduché otázky podle textu, odpovídat si navzájem, jednoduše text reprodukovat
e) pokud je to možné, věty z textu obměňovat, využívat osvojenou slovní zásobu
Do každé vyučovací hodiny zařazujeme činnosti s připravenými pomůckami.
Pomocí didaktických her procvičujeme se žáky nejen slovní zásobu, ale i mluvnici, která začíná být od 4. třídy pro většinu žáků náročná ( tvorba otázky a záporu v angličtině, složené časy sloves, zájmena ).
V oblasti psaní se soustředíme na dovednosti požadované evropským standardem: napsat jednoduchý pozdrav, přání k svátkům, vyplnit jednoduchý formulář, napsat o sobě krátký dopis.
B) Charakteristika výuky:
Výuka anglického jazyka ve 2. období má činnostní charakter. Dovede žáky ke schopnosti komunikovat v angličtině na úrovni A1, která je základní, dle Společného evropského referenčního rámce. Tento Společný evropský referenční rámec byl vytvořen pro všechny členy Evropské unie s cílem zaručit, aby nastupující generace měla společný jazyk a mohla se tak lépe uplatnit na trhu práce, kde budou stále více a více převládat nadnárodní zaměstnavatelé.
C) Obsah učiva — 2. vzdělávací období
4. ročník:
– opakování základních dovedností ze 3. ročníku: princip kombinace – barvy, člen, podstatná
jména a jejich množné číslo, číslovky 1 – 20 a rozlišení jednotného a množného čísla
pomocí číslovek, tvar slovesa ve vazbě There is … There are …
– seznámení s principem sebehodnocení pro požadavky Společného evropského referenčního
rámce, seznámení s obsahem jeho programu výuky pro 4. třídu.
– z hlediska mluvnického musíme vyučovat:
nácvik mluvení a psaní se zkrácenými a spisovnými tvary slovesa být v idiomech typu:
What’s your name?
– soustavný nácvik nahrazování podmětu zájmeny: he, she, it, they.
– spojení těchto zájmen podmětů se zájmeny his, her, its, their v idiomech typu: I have a
brother, his name is Bill.
– procvičení zájmen 1. a 2. osoby: I – my, we – our, you – your.
– podměty a tvary slovesa v čase přítomném prostém: koncovka –s.
– I live with my mom. Dad lives in a village. We have a flat, he has a house.
– číslovky 0 – 100 a jejich použití pro vyjádření stáří, adresy, telefonního čísla.
– otázka u slovesa být: Are you at school?
– zápor slovesa být: I am not at home.
– přivlastňování: This is Ann’s desk.
– otázka Do you …? Does Michael …? Does he … ?
– zápor I don’t …. Michael doesn’t … He doesn’t …
– podstatná jména látková, nepočitatelná, pro jídlo a nápoje: cheese, ice cream, tea
– přítomný čas průběhový: I am reading
– z hlediska slovní zásoby je potřeba zajímavými činnostmi uvést děti do anglických názvů:
– členů rodiny (sister, brother, mother, father a synonyma, parents, a family)
– lidí kolem nás ( a friend, a teacher, child / children, boys, girls, classmates, baby )
– zvířátek-mazlíčků ( a pet, a cat, a dog, a mouse, a horse, a hamster atd. dle zájmu ve třídě)
– prostředí ve kterém jsme ( the Czech Republic, Prague, a city, a town, a village, the country,
a house, a flat, a block of flats, a garden, a park, a street, a farm, an island, forest, a
swimming pool, school, home, a classroom )
– nejběžnějších věcí kolem nás ( a car, a tree, a door, a window, a desk,, a chair, a plane, a
computer, a flower, a doll, a teddy, a toy, a book, a bag)
– nejběžnějších přídavných jmen ( colours, big – large, small – little, hungry, thirsty, cold )
– nejběžnějšího jídla ( eat, a snack, a sandwich, a candy bar, an egg, cookies, cheese, ham,
salami, meat, fish, chicken, ice cream, chocolate, an apple, a pear, a strawberry, a cake,
mushrooms, drink, a bottle, tea, water, milk, ice, coke – dle zájmu žáků! )
– základních časových pojmů (seasons: spring, summer, autumn, winter, the sun, snow,
Christmas, Monday, Tuesday …… today, the break
– slovesa označujících činnosti probírané v tomto ročníku: be, have, like, live, eat, drink, play,
swim, go to school, read, sit, stand, sing, dance
– jednoduché pokyny: put, go, come, open, close a s nimi spjaté předložky
– základní orientace v prostoru: left, right, middle a s nimi spojené předložky
– jednoduché obraty pro přání a dopisy: Merry Christmas and a happy new year. Happy
birthday. Dear … ! Greetings!
5. ročník:
– opakování základních dovedností ze 3. a 4.r. v tématech: On my desk, In my bag, In my
classroom.
– seznámení s požadavky Společného evropského referenčního rámce pro kompletní dosažení
jazykové úrovně A1 a jeho program výuky pro 5. třídu.
– z hlediska mluvnického opakujeme a upevňujeme zejména tyto dovednosti ze 4. třídy:
– podstatná jména, jednotné a množné číslo ( i nepravidelná ), použití členu, číslovek a zájmen
ve spojení s podstatnými jmény, zájmena – podměty a zájmena přivlastňovací, slovesa
v přítomném čase prostém: otázky, odpovědi včetně záporu, přítomný čas průběhový – další
slovesa pro činnosti spojené s každodenním životem, procvičení otázek a odpovědí, včetně
záporu
Nová látka v 5. ročníku:
– sloveso have v idiomech: have got, have lunch, základní modální slovesa: Can you …? I
must …,předložky pro určení místa a času.
– z hlediska slovní zásoby učíme děti podnětnými činnostmi:
– další pojmy pro určení času, použití čísel k vyjádření hodin (ten o’clock, half past one,
twenty to one ).
– denní program ( go to school, go home, have lunch, do homework, watch TV, go to bed )
– školní rozvrh ( anglické názvy školních předmětů spojených s označením dnů a částí dne )
– názvy hlavních evropských zemí ( England, Great Britain, France, Germany, Sweden, Italy,)
– názvy oblečení ( a shoe, jeans, a sweater – dle zájmu žáků )
– názvy pokrmů ( food, potatoes, lettuce – dle zájmu žáků )
– obraty spojené s nákupy ( How many? How much? What is the price? – dle zájmu žáků )
– popis vzhledu ( hair, eyes, tall, size, long, short, pretty, nice, young, the same )
– orientace v prostoru a pojmy spojené s cestováním ( a hotel, the seaside, the beach, an
airport, a bus, a taxi, a stop, a station, a ticket – dle zájmu žáků )
– pobyt na škole v přírodě, na výletě ( my room – nábytek a vybavení, zoo – dle zájmu žáků )
Praktické dovednosti:
Pro rozhovor v angličtině:
– pozdravit dospělého i kamaráda v různou denní dobu a rozloučit se.
– zeptat se, jak se někomu daří, a na tuto otázku odpovědět.
– požádat o něco a poděkovat za to.
– představit sebe, členy své rodiny a svého kamaráda nebo kamarádku.
– zeptat se, jak se nový kamarád jmenuje a kde bydlí. Na podobné otázky odpovědět.
– domluvit se v obchodě s tím, že si pomáháme ukazováním.
– jednoduše si povídat o své rodině a o tom, co máme rádi.
– připravit si s kamarádem krátký rozhovor nebo scénku.
– používat čísla a říct, kolik je hodin.
– požádat o zboží v obchodě.
– ptát se na to, kde lidé žijí, koho znají a co mají.
– mluvit jednoduchými větami o svém domově, rodině, kamarádech
Při poslechu angličtiny:
– rozumět jednoduchým pokynům při vyučování.
– rozumět číslům.
– rozumět nahrávkám na CD k učebnici, na kterém mluví děti stejného věku.
– rozumět názvům nejdůležitějších věcí kolem nás.
– rozumět jednoduchým otázkám.
– rozumět jednoduchým větám o sobě a své rodině.
Čtení:
– číst nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty.
– v jednoduchém vyprávění poznat známá slova a věty.
– pochopit, o čem je jednoduchý příběh s obrázky.
– pochopit, o čem jsou krátké články.
– najít základní informace, například kde a v kolik hodin.
– rozumět krátkým zprávám na pohlednicích, SMS.
Psaní:
– vyplnit ve formuláři jméno, bydliště a věk.
– napsat jednoduché blahopřání k narozeninám, k Vánocům, pozdrav.
– napsat jednoduchými větami, kde bydlím a kdo jsem
D) Očekávané výstupy – na konci 2. období:
Receptivní řečové dovednosti v angličtině
Žák: – rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům
– rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové
a poslechové materiály) a využívá je při své práci
– čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní
zásobu
– vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku
– používá dvojjazyčný slovník
Produktivní řečové dovednosti
Žák: – sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a
odpověď
na sdělení, vyplní své základní údaje do formulářů
– reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché
konverzace
– obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu
Interaktivní řečové dovednosti
Žák: – aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i
kamarádem
– poskytne požadovanou informaci
