VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A JEHO SVĚT

Tato vzdělávací oblast  je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů 
Přírodověda  a  Vlastivěda

Přírodověda

 A) Výchovně vzdělávací cíle:

– poznávat přírodní zákonitosti při aktivních a tvůrčích činnostech, jednak samostatně, jednak při práci ve skupinách

– získávat jasné a konkrétní představy o přírodninách živých i neživých a přírodních jevech na základě pozorování, je to dobrý předpoklad pro vytváření přesných pojmů

– konkrétní představy o přírodninách a přírodních jevech doplňovat nejen četbou textů naučných, ale i uměleckých

– učit žáky zjišťovat základní vlastnosti zkoumaných přírodnin, nacházet souvislosti mezi jevy a ději v přírodě

– na vycházkách zaměřovat pozornost žáků na sledování určitých jevů

– zaznamenávat výsledky pozorování , diskutovat o nich se spolužáky, vyvozovat závěry a za učitelova vedení je upřesňovat, popřípadě zobecňovat

– uvědomovat si sebe jako člověka – živou bytost, která má své fyziologické a biologické funkce a potřeby, poznávat, co je pro člověka užitečné a naopak škodlivé z hlediska hygieny, výživy aj.

– žákům předávat základní poučení o bezpečném chování v různých životních situacích i při mimořádných událostech, které ohrožují nejen zdraví jednotlivců, ale i celých skupin obyvatel

– vést žáky k tomu, aby si na základě svých zkušeností a sledování konkrétních situací postupně uvědomovali odpovědnost každého (i nedospělého) člověka, za své zdraví a bezpečnost

– upozorňovat žáky na situace, při kterých by nevhodným chováním mohli ohrozit zdraví spolužáků nebo zavinit úraz jiných lidí

– postupně si osvojovat a upevňovat zásady slušného chování mezi lidmi, učit se vzájemné toleranci, snášenlivosti a úctě k lidem, se kterými se setkávají

– sledovat střídání ročních období, vést si záznamy ze svých pozorování, umět pozorované změny v přírodě zdůvodnit

– dovést žáky k uvědomění, že Země je jednou z planet, oběžnic Slunce, které jsou součástí vesmíru

 B) Charakteristika výuky:

Výuka přírodovědy ve 2. vzdělávacím období navazuje na učivo prvouky, v mnohém ho prohlubuje a rozšiřuje. Charakter výuky je činnostní, to  předpokládá provádění žákovských pokusů, hovor o pozorovaných pokusech i jiných sledovaných přírodních úkazech. Žáci mají možnost v přírodovědném vyučování využívat vědomosti z prvouky i své zkušenosti z vlastních pozorování přírody. Tím, že žákům umožňujeme, aby své vlastní zkušenosti a poznatky spojovali s novým učivem, snadno  dosahujeme toho, že se učí se zájmem a  mají dobré znalosti z přírodovědy.

Při činnostech se žáci učí spolupracovat, organizovat práci ve skupině i přijímat individuální odpovědnost za splnění určitého úkolu.

Při přírodovědném vyučování se ve velké míře uplatňují mezipředmětové vztahy s výukou českého jazyka, matematiky, výtvarné i hudební výchovy, praktických činností. Těchto možností velmi snadno využíváme při realizaci krátkodobých projektů. Navrhujeme-li v tomto období žákům vhodná témata pro projekty, jsou žáci schopni samostatně úkoly do projektů vymýšlet a zpracovávat. Je to jedna z příležitostí, při které mají žáci možnost dobře uplatnit své individuální schopnosti a nápady. Aby mohli ve vybraných projektech využít jak svoji individualitu tak různé poznatky z běžného života, nesmí být učitelem příliš omezováni ani usměrňováni. Jen tak se projeví i jejich fantazie. Potřebují k tomu však mít důvěru v učitele, snahu ho něčím udivit nebo překvapit. Každý pozitivní postoj učitele k výsledkům práce žáků má za následek  jejich zvýšenou snahu a úsilí při plnění dalších úkolů.        

Při poznávání přírody a jejich zákonitostí dochází žáci k poznání, že Země a život na ní tvoří celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje v rovnováze. Je třeba, aby si žáci uvědomili, že tuto rovnováhu může člověk svou činností snadno narušit, ale obvykle jen velmi obtížně obnovit. Učí se využívat svých poznatků, hodnotit svá pozorování a záznamy, hledat možnosti, jak i oni mohou přispět k zlepšení životního prostředí a k ochraně přírody.

Přírodovědu ve 4. a 5. ročníku vyučujeme ve dvou tématických okruzích:

Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví

Ve 4. ročníku se obě témata prolínají, hlavně ve spojení se zdravou výživou a ochranou životního prostředí. Pozornost je věnována rovněž vybraným základním fyzikálním veličinám.

V 5. ročníku je stěžejní téma „člověk“ zařazeno do kapitol: Člověk a neživá příroda, Člověk a vesmír, Člověk a živá příroda a samostatné kapitoly Člověk. Prací a lidskými výtvory se zabývá kapitola s názvem Člověk a lidské výtvory. 

C) Obsah učiva ve 2. vzdělávacím období – přírodověda:

     4. ročník: 2 hodiny týdně (66 hodin ročně)

Základní společenstva živých organismů:

–  životní podmínky živých organismů, rozmanitost podmínek života na Zemi

–  společenstva okolí lidských obydlí,  společenstva polí, vod a lesů

–  poznávání nejznámějších druhů rostlin, hub a živočichů, jejich význam v přírodě a pro člověka

–  přizpůsobení organismů prostředí

–  rostlinstvo a živočišstvo na Zemi v různých ročních obdobích

–  rovnováha v přírodě, vzájemné vztahy mezi organismy

Nerosty a horniny:

–  nejznámější nerosty a horniny, jejich využití

Měření:

  měření délky, teploty, hmotnosti a času

–  poznávání a praktické užívání různých měřidel poznaných fyzikálních veličin

–  užívání základních jednotek délky, teploty, hmotnosti a času a běžně užívaných odvozených  

    jednotek

Člověk a příroda:

–  ohleduplné chování k přírodě

–  ochrana rostlin a živočichů

–  ochrana životního prostředí

5. ročník: 2 hodiny týdně (66  hodin ročně)

Člověk a neživá příroda:

–  podmínky života na Zemi

–  pozorování neživé přírody

Nerosty, horniny a půda:

–  nejběžnější a hospodářsky nejčastěji využívané horniny a nerosty

–  využití sestavených souborů nerostů a hornin k pozorování, poznávání, třídění

–  energetické suroviny, člověk a energie

–  sestavování jednoduchých elektrických obvodů

–  obnovitelné a neobnovitelné přírodní zdroje

–  vznik, složení a význam půdy, praktické pozorování půdy v okolí školy

Člověk a vesmír:

–  od neživé přírody do vesmíru

–  vesmír a Země, sluneční soustava

–  střídání dne a noci, střídání ročních období

Člověk a živá příroda:

–  rozmanité podmínky života na Zemi, podnebné pásy

–  život v různých podnebných pásech

–  přizpůsobení organismů životnímu prostředí

–  život v oceánech a mořích

–  ochrana živočichů a rostlin, význam botanických a zoologických zahrad

–  společenstva živých organismů na území naší vlasti

–  třídění živých organismů do známých skupin

–  poznávání běžných druhů rostlin, hub a živočichů podle skutečnosti i obrázků

Člověk:

–  lidské tělo, základní stavba a funkce

–  člověk se rozmnožuje, roste a vyvíjí se

–  seznámení s vývojem dítěte před i po narození 

–  ochrana zdraví člověka, hygienické návyky

–  první pomoc při poranění, přivolání lékařské pomoci

–  péče o zdraví, zdravá strava, denní režim

–  nutnost zdrženlivosti a opatrnosti při setkání s neznámými lidmi

Člověk a lidské výtvory:

–  zpracovávání výrobků, jejich využívání, likvidace odpadů

–  informační technika a její rozumné užívání

–  jednoduché stroje a zařízení, seznámení se s nimi při jednoduchých pokusech

–  ochrana přírody

–  vztah k životnímu prostředí

D) Očekávané výstupy na konci 2. období – přírodověda:

Rozmanitost přírody

Žák:

– objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi vzhledem přírody a činností člověka

– vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období

– zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů v prostředí

– porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy

– hodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka prospívat nebo škodit

Člověk a jeho zdraví

Žák:

– využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a k podpoře vlastního zdravého způsobu života

– rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození

– účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb a s ohledem na oprávněné nároky okolí

– uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události

– předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek

– uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou

– ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc

– uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví

 Lidé kolem nás

Žák:

– vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci

– rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky

– učí se rozpoznávat ve svém okolí nevhodné jednání a chování, které nelze tolerovat a které porušuje základní lidská práva nebo demokratické principy

– poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na dobré nebo špatné změny, popřípadě problémy

– zkusí navrhnout nebo i uplatnit možnosti zlepšení životního prostředí ve svém okolí

Vlastivěda

A) Výchovně vzdělávací cíle:

–  dát žákům přehled o jejich regionu – kraji

–  získávat postupně základní zeměpisný přehled o České republice a Evropě

–  učit žáky číst a vyhledávat základní údaje v mapě  České republiky a Evropy

–  osvojovat si nové pojmy v souvislosti s orientací na mapě

–  seznamovat žáky s významnými etapami našich národních dějin

–  vyvolat u žáků zájem o minulost a o kulturní bohatství regionu i celé země

–  učit žáky zařazovat hlavní události časově do staletí

–  poznávat, jak se život lidí vyvíjí a mění, jakým změnám podléhají věci kolem nás

–  sledovat změnu staveb a způsobu života v průběhu staletí

–  osvojovat si základní dějepisné pojmy související s uspořádáním společnosti

–  probouzet u žáků pěkný vztah k místu bydliště

–  postupně rozvíjet vědomí sounáležitostí se svou zemí, světadílem 

–  upevňovat základy správného chování mezi lidmi bez ohledu na barvu pleti

–  učit žáky vzájemné úctě, pomoci a snášenlivosti mezi sebou

–  utvářet pracovní návyky při individuálních činnostech i práci ve skupinách

–  vést žáky k propojování místních historických, zeměpisných a kulturních informací

–  poznávat historii místa a kraje z dostupných zdrojů (členové rodiny, muzea, památky, knihovny)

–  k poznávání charakteristiky určitého regionu i událostí využívat informační techniku

B) Charakteristika výuky:

Vyučovací předmět vlastivěda zahrnuje ve 4. a 5. ročníku učivo zeměpisné a historické. Je účelné věnovat zeměpisnému i dějepisnému učivu v obou ročnících po 1 hodině týdně (ne však zeměpis jedno pololetí a dějepis druhé pololetí). Každý historický jev probíhá v určitém zeměpisném prostředí, proto je vhodné dávat obě tyto složky vlastivědy do vzájemné souvislosti.

        Žáci v tomto věku se dívají na dějiny očima současnosti. Je třeba proto stále dbát na rozvíjení jejich jasných představ o minulosti. Aby počáteční dějepisné vyučování tento základní úkol plnilo a minulost se zobrazovala v myslích žáků živě, je vhodné historická schémata a popisované děje provázet různým znázorněním minulosti. K tomu velmi pomohou další mezipředmětové vazby spojené s vlastivědnou výukou. Jsou to např. vazby se čtením, výtvarnou výchovou, matematikou, praktickými činnostmi i hudební výchovou.  Dějinné události se žákům velmi dobře přiblíží a stanou se pro ně zajímavějšími, pokud mají příležitost své představy individuálně výtvarně i literárně ztvárňovat. Používané učebnice a pracovní sešity vlastivědy (Nová škola) dávají k takové výuce dostatek námětů. Charakter výuky se tak v celém rozsahu stává činnostním.

Významným pomocníkem při výuce vlastivědy jsou čítanky pro 4. a 5. ročník, které svými uměleckými historickými články učivo obohacují. Umělecké texty žákům barvitě a obrazně popisují události dějin i jednání historických postav. Z uměleckých textů žáci přijímají neotřelé obraty v řeči, rozvíjí se jejich schopnost výstižně se vyjadřovat a vystihnout podstatné rysy událostí i charakter postav. Výuku vlastivědy výborně doplňuje čtení z historických čítanek. K přiblížení učiva pomáhají jejich ilustrace, plánky, časové osy, stručné vyprávění určitých důležitých událostí z historie našeho národa. K pochopení časových souvislostí napomohou časové přímky rozdělené na stoleté úseky. Délku století je třeba dětem objasnit např. pomocí věku rodičů a prarodičů.

Zeměpisné učivo navazuje na poznatky z prvouky. Od pozorování nejbližšího okolí bydliště a školy žáci přecházejí k zeměpisnému  pozorování svého kraje a republiky až po její začlenění do Evropy. Přímé a názorné vyučování se doplňuje čtením zeměpisných článků, žáci se učí pozorovat a číst z plánů a map. Zařazovány jsou praktická cvičení jako např.: rozlišování zeměpisných značek, práce s kompasem, měřítkem mapy apod. Tyto činnosti připravují žáka na vyučování zeměpisu na 2. stupni i na využití zeměpisných poznatků v praktickém životě.

Výuku vlastivědy vhodně doplňují návštěvy muzeí, výstav, významných historických míst a památek. Také vhodné zeměpisné nebo historické filmy a videoukázky výuku vlastivědy doplní a zpestří. Podle místních podmínek je dobře využívat vztahu významných historických událostí k místu, kde žáci žijí. Představu života v minulosti žákům velmi dobře přibližují místní vlastivědná muzea.

Rodné město a rodný kraj jsou součástí vlasti. Jejich dějiny tvoří součást dějin celé země. Události, které jsou zachyceny v dějinách místa, kde žáci žijí, jsou jim blízké a srozumitelné. Proto k hlubšímu rozvíjení jasných představ o minulosti využíváme i všech místních historických archeologických památek jako jsou např.: nálezy nádob, nástrojů, mohyly, hradiště aj. a také památek stavitelských jako

např.: hrady, zámky, kostely, radnice, morové sloupy, sochy aj. 

Nezapomínáme ani na využívání zkušeností žáků z výletů po vlasti, žákům dáváme prostor, aby mohli o svých zážitcích vyprávět a svá vyprávění doplnit  fotografiemi, videonahrávkami, ukázkami pohlednic a suvenýrů.

K vlastivědnému učivu patří vycházky. Při nich snadno objasňujeme různé nové zeměpisné pojmy např.: hory se vypínají, kopce se svažují do údolí, pohoří se táhne, přechází do nížiny, nížina se rozkládá, potoky se stékají, řeka se vlévá, řeka protéká, náhon se odděluje od řeky aj.

Hlavní pomůckou při vyučování zeměpisného učiva však zůstává mapa. Využíváme každé příležitosti k tomu, abychom žáky postupně učili s mapou pracovat a orientovat se v ní. Žáci se učí rozlišovat na mapě nížiny, vysočiny, pohoří, vodstvo. Určují světové strany, vyhledávají řeky, města, určují vzájemnou polohu měst i jejich velikost, nadmořskou výšku hor. Popisují, kudy určitá řeka protéká, která města na řece leží, kam se řeka vlévá apod.

Učivo týkající se podnebí propojujeme s výukou přírodovědy. Je přitom třeba provádět měření teploty a zapisovat výsledky. Žáci zapisují rovněž dobu slunečního svitu, druh vodních srážek, sílu větru (vánek, vítr, vichřice), charakter počasí (polojasno, jasno, oblačno, zataženo). Tím se pro ně stane učivo jasným a srozumitelným. Také další vlastivědná témata, např.: Půda a zemědělství, Nerostné bohatství, Ochrana přírody, je nutné stále propojovat s učivem přírodovědy. 

C) Obsah učiva ve 2. vzdělávacím období  –  vlastivěda

Dějepisná část

4. ročník: 1 hodina týdně (33 hodin ročně)

Učivo:

–  časová osa, období před naším letopočtem, období našeho letopočtu

–  české země v pravěku, doba kamenná, bronzová, železná

–  příchod Slovanů, konec pravěku v našich zemích

–  Sámův kmenový svaz, 7. století v našich dějinách

–  naše nejstarší minulost v pověstech

–  Velkomoravská říše, příchod Cyrila a Metoděje

–  vznik českého státu, vláda přemyslovských knížat

–  život prostých lidí za vlády prvních Přemyslovců, Kosmas, románský stavební sloh

–  vznik Českého království, vláda přemyslovských králů

–  český stát za vlády Lucemburků, Jan Lucemburský

–  období vlády krále Karla IV., rozkvět země, rozvoj vzdělanosti

–  život ve středověku, šlechta, církev, život ve vesnici, ve městě, gotický stavební sloh

–  období vlády krále Václava IV.

–  mistr Jan Hus a jeho učení

–  husitské války, Jan Žižka, Prokop Holý

–  české země po husitských válkách, král Jiří z Poděbrad

–  první Habsburkové na českém trůně, císař Rudolf II., období renesance

5. ročník: 1 hodina týdně (33 hodin ročně)

Učivo:

–  bitva na Bílé hoře, porážka české šlechty

–  doba pobělohorská, život na zámku, ve městě, život poddaných

–  život v době barokní, stavitelství, hudba

–  ve  školních lavicích, Jan Amos Komenský

–  světlo rozumu, doba osvícenská, vláda Marie Terezie a Josefa II.

–  život na vesnici, bydlení, oblékání, venkovské zvyky

–  manufaktury a první stroje, parní stroj, čeští vynálezci

–  obrození měšťanské společnosti, nástup kapitalismu, nadvláda němčiny

–  počátky národního obrození, F. Palacký, J. K. Tyl

–  z poddaného člověka občan, rok 1848, K. H. Borovský

–  stroje ovládly život, růst tovární výrovy, nástup elektřiny

–  vznik Rakousko-Uherska, profesor T. G. Masaryk na české univerzitě

–  Národ sobě, rozvoj kultury a umění

–  Češi a Němci, historie vztahů obou národů

–  směřujeme k samostatnosti, 1. světová válka, odpor proti Rakousko-Uhersku

–  vznik Československé republiky, T. G. Masaryk,  život v ČSR

–  2. světová válka, válečná a poválečná léta

–  od totalitní moci k demokracii

Zeměpisná část

4. ročník: 1 hodina týdně (33 hodin ročně)

Učivo:

–   naše vlast Česká republika, poloha, obyvatelé, členění území ČR na kraje

–   kraje a krajská města

–   Česká republika – demokratický stát, státní symboly, státní svátky

–   mapy a plány

–   orientace v krajině, světové strany a jejich určování

–   povrch České republiky

–   vodstvo České republiky

–   počasí a podnebí

–   půda a zemědělství

–   nerostné bohatství, těžba a zpracování nerostných surovin

–   průmysl, výroba, průmyslový závod

–   ochrana přírody, chráněná území

–   cestujeme po naší vlasti, přírodní zajímavosti a národní kulturní památky

–  cestujeme naším krajem

5. ročník: 1 hodina týdně (33 hodin ročně)

Česká republika:

–   kde jsme byli o prázdninách

–   kraj, v němž žijeme – opakování ze 4. ročníku

–   kraje České republiky – základní poznatky o krajích ze 4. ročníku

Kraj, ve kterém žijeme:

Do tohoto tématu je zahrnuto všech 14 krajů (v učebnici jsou stejným způsobem zpracovány údaje o jednotlivých krajích, jsou stejně obsáhlým souborem fotografií nejvýznamnějších míst). Se žáky se však v 5. ročníku probírá podrobně kraj, ve kterém žijí. Toto učivo se doplňuje o další informace, které žáci vyhledávají na základě doplňujících otázek v učebnici. Využívá se dostupných informačních materiálů z krajských informačních center. Vhodné jsou informace z různých míst kraje, které mohou

 žáci získat při hodinách informatiky, na výletech, exkurzích apod. V případě zájmu žáků si můžete vybrat další kraj, ke kterému mají žáci nějakou vazbu, s krajem se pak seznamujete informativně, podrobnosti z dalších krajů se nehodnotí známkou. K seznamování žáků s dalšími kraji můžete vhodně využít skupinovou práci. Skupina si vybere některý kraj, společně o něm shromáždí informace a potom ho představí zvolenou formou spolužákům. Při výuce je třeba pravidelně pracovat s mapou. Je součástí učebnice pro 5. ročník.

Česká republika – demokratický stát

–  poloha České republiky, vznik, obyvatelstvo

–  Praha hlavní město ČR, prezident, vláda, parlament

–  státní svátky a významné dny

–  historie města, Pražský hrad a Hradčany, plán města

–  historická místa Prahy

Česká republika – součást společenství hospodářsky vyspělých států

–   Evropská unie

–   mezinárodní organizace, jejich zkratky a význam

Evropa – sjednocující se světadíl

–   sousední státy České republiky, Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko

–   seznámení žáků se základními  údaji o sousedních státech

Evropa – jeden ze světadílů

–   poloha a povrch Evropy,  vodstvo a podnebí Evropy

–   rostliny a živočichové

–   hospodářství a obyvatelstvo Evropy

D) Očekávané výstupy na konci 2. období – vlastivěda:

Místo, kde žijeme

Žák:

–  určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu

–  určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich, respektuje zásady bezpečného

   pohybu a pobytu v přírodě

–  rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map, vyhledává jednoduché údaje o přírodních

   podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky a Evropy

–  vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury

–  jednoduchým způsobem posoudí význam vyhledaných informací z různých hledisek

–  zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest

–  porovná způsob života a přírodu v naší vlasti s jinými zeměmi, které navštívil

–  rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce 

–  zná symboly našeho státu

Lidé kolem nás

Žák:

–  obhájí při konkrétních činnostech a vyprávěních své názory

–  dohodne se na společném postupu při řešení zvoleného úkolu se spolužáky

–  rozpozná v jednání a chování významných osob nedodržování demokratických principů

–  orientuje se v základních formách vlastnictví

Lidé a čas

Žák:

– pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy

– využívá knihoven, sbírek, muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti

– zdůvodní základní význam chráněných částí přírody a kulturních památek

– rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti i současnosti naší vlasti       s využitím regionálních specifik srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti i současnosti

– objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů do kalendáře