Jak napsal Jan Skácel v jedné ze svých básní: ,,Včera letěl vzduchem první bílý vlas.
Zazvonil, když zvolna k zemi padal…mé léto, ty už také šedivíš? Je tomu tak a podzim přijde zítra. Zas celé stromy budou odlétat, zas ptát se budem, kam a komu vstříc…“
A jaký byl ten náš podzim? Byl plný barevného listí, kaštanů, šišek a nejrůznějších přírodnin, ze kterých jsme vyráběli podzimní palety a domečky pro veverky. Náš podzim také voněl houbami a chutnal jako čerstvě vymačkaný jablečný mošt. Ukazovali jsme si a učili se, jak se úroda ze zahrádky uchovává na zimu. Zvláštní pozornost jsme věnovali jabloním a připomněli si, že jabloň je nejrozšířenější ovocný strom na planetě, jablko je symbolem králů, dokáže zahnat žízeň a že je to zdroj našeho zdraví. Na procházkách jsme sbírali jablíčka naším kamarádkám ovečkám a rozdělili jsme se s nimi i o zbytky z moštování. Draci v mracích s námi zopakovali a procvičili geometrické tvary a rozvíjeli předmatematické představy. Prostorovou a vizuomotorickou orientaci jsme rozvíjeli také během puzzlíkové olympiády a vítězem byl každý, kdo dostavěl obrázek do zdárného konce. Na zahradě jsme častokrát hledali ty nejkrásnější barevné listy, porovnávali, který je menší či větší a stavěli jsme z nich hmyzí domečky. Jaké bylo nadšení, když jsme v nich druhý den opravdu našli broučka, šneka, žížalu nebo můru. Na obrázcích i na procházkách jsme rozlišovali listnaté a jehličnaté stromy a povídali si o tom, jak se zvířátka připravují na zimu a jak bychom jim měli pomáhat. Dušičkové období jsme trávili přípravou na lampiónový průvod a společnými silami jsme vytvořili spoustu kouzelně strašidelných dýňových luceren, jak bychom řekli při angličtině ,,Jack O’Lantern“. Náš podzim byl vlastně takový, jaký by měl být….. barevný, kouzelný a pestrý.
